V roce 1906 zřídil podmokelský zkrášlovací spolek (Anpflanzungs- und Verschönerungs-Verein) k nové restauraci na Pastýřské stěně výstup Teufelovou roklí. Jedná se o strmé údolí stoupající na vrcholovou plošinu Pastýřské stěny od jižního portálu železničního tunelu. Název Teufelovy rokle (Teufelsschlucht) je odvozen od příjmení někdejšího majitele zdejších pozemků. Výstup začíná u domu č.p. 329 (dnes ul. Čs. armády), kde se tehdy nacházela restaurace s dlouhými kamennými terasami umožňující výhled přes železniční trať na protější zámek. Odtud cesta vede serpentýnami na vrchol Pastýřské stěny. Asi v polovině výšky odbočuje k vyhlídkové terase nazývané Jahnova plošina (Jahnplatte). Název upomíná na zakladatele německého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna (1778-1852). Podmokelský německý tělocvičný spolek (Deutscher Turnverein) zde ke 130. výročí jeho narození roku 1908 odhalil bronzovou bustu na vysokém čtyřbokém podstavci. V roce 1933 byl sokl doplněn o jména turnerů padlých během první světové války. Bronzová busta byla roku 1940 odevzdána pro válečné účely a roztavena.

V průběhu stavby železnice Praha-Drážďany v letech 1847-1850 byl skrz Pastýřskou stěnu proražen tunel pro dvě koleje o délce 279,35 m mezi zastávkami Podmokly (dnes Děčín hl. n.) a Přípeř. Železniční trať z Podmokel až ke státní hranici u Dolního Žlebu byla stavěna a spravována společností královské saské státní dráhy, která také vlastnila polovinu nádraží v Podmoklech. Průčelí tunelu dodnes zdobí původní gotizující portály. Severní portál je obloukový, jižní je lomený. Tunel tvoří celek se sousedním tunelem pod Červeným vrchem, přičemž ani jedno z průčelí obou  tunelů není úplně stejné. Vzhledem k vyšší kvalitě zdejšího pískovce je tunel pouze vyražen ve skále a není vyzděn. Provoz trati byl slavnostně zahájen 6.dubna 1851 po jedné koleji, teprve roku 1871 byla položena druhá kolej. Po druhé světové válce byl tunel prohlouben a elektrifikován.