Ekosystémové služby

Ekosystémové služby představují přínosy a užitky, které poskytují ekosystémy, např. voda, potraviny, dřevo, tvorba půdy, čištění ovzduší a vody, ochrana před povodněmi a suchem, opylování plodin a další. Lidská činnost však ničí biodiverzitu a snižuje odolnost a schopnost zdravých ekosystémů poskytovat tuto širokou škálu zboží a služeb.

Biologická diverzita (biodiverzita) je různorodost všech forem života a jejich vzájemného spolupůsobení na Zemi. Zahrnuje v sobě ekosystémy, stanoviště, druhy rostlin, živočichů, mikroorganismů a variabilitu genů a jejich vzájemné vztahy. Biodiverzita je základem všeho lidského života a činnosti. Výrobky a služby, které biodiverzita prostřednictvím zdravých ekosystémů poskytuje, jsou životně důležité pro udržení blahobytu, a pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj.

Kvalita života i budoucnost našich měst závisí na tom, zda se podaří sladit moderní městské bydlení, rostoucí nároky obyvatel na infrastrukturu a atraktivní nabídku práce i trávení volného času s ochranou biologické rozmanitosti. Zachování biodiverzity a schopnosti ekosystémů poskytovat služby se řadí k jedné z největších výzev, kterým lidstvo v současnosti čelí.

Ochlazování, ochrana před povodněmi, prostor pro rekreaci a další přínosy jsou službami, které nám příroda zdarma poskytuje. Odborně je nazýváme ekosystémové služby. Jako ekosystémové služby jsou označovány užitky, které přináší příroda, a jsou využívány člověkem. Na jednu stranu jsou vnímány a využívány napřímo, jako např. prostředí pro rekreaci a trávení volného času (v případě parků, zahrad) a na druhou nepřímo, což je například absorpce znečišťujících látek z ovzduší listovím stromů a tím pádem zlepšení kvality vdechovaného vzduchu.

Na obrázku „Ekosystémové služby poskytované vodními prvky“ je patrná široká škála užitků, kterou mohou obyvatelům měst přinášet řeka a další vodní prvky ve městě.

Ekosystémové služby poskytované vodními prvky
Zdroj: IEEP UJEP, grafika: AVIgrafik, s.r.o.

Kvalita a množství poskytovaných ekosystémových služeb je závislé nejen na velikosti jednotlivých zelených a vodních ploch, ale také na jejich stavu a vzájemné propojenosti. Proto často mluvíme o tzv. zelené a modré infrastruktuře – komplexnímu systému vzájemně propojených prvků městských přírodních ploch.

Význam zeleně a vodních prvků pro kvalitu života ve městech

Důležitá role přírodních prvků ve městech je stále patrnější s narůstající intenzitou projevů klimatických změn, jakou jsou vlny veder, období sucha nebo naopak krátké, ale intenzivní přívalové deště s následnými záplavami.
Zeleň může například po přívalových deštích zmírnit povodeň, protože je schopna pojmout a akumulovat vysoké množství vody. Stromy, parky a řeky mohou také během vln veder působit jako elementy přinášející ochlazení.
Ve městech, kde se projevuje efekt tzv. tepelného ostrova města, fungují stromy, keře a další vegetace jako přírodní klimatizace. Tepelný ostrov města se projevuje rozdílem mezi teplotami v zastavěném centru města a jeho „zeleným“ okrajem ve výši několika stupňů Celsia (viz obrázek „Tepelný ostrov města“: Teplotní křivka na okraji města a nad parkem oproti centru města značně klesá). Zvýšená teplota v centrech měst má významné dopady mimo jiné na zdraví obyvatel.

Tepelný ostrov města
Zdroj: IEEP UJEP 

Ekosystémové služby - užitky, které příroda ve městech lidem přináší

Příroda ve městech (zeleň a vodní prvky) přináší obyvatelům, pracujícím i návštěvníkům měst celou řadu užitků a přispívá tak ke zvýšení kvality života ve městech. Služby, které příroda přináší, se na základě tohoto konceptu dělí do čtyř základních kategorií (viz obrázek „Schéma ekosystémových služeb“).

Schéma ekosystémových služeb
Zdroj: IEEP UJEP

Podpůrné služby představují základní funkce ekosystémů, jako je tvorba půdy, fotosyntéza nebo tvorba biotopu. Protože jsou základním kamenem pro fungování ekosystémů a všechny ostatní kategorie služeb jsou na nich závislé, do samotného hodnocení užitků přírody tyto služby nevstupují.

Produkční služby si umí snadno představit kdokoliv z nás. Příroda nám poskytuje ovoce a zeleninu, houby, dřevo, různá vlákna, pitnou vodu atd. Tyto služby jsou ve formě různých produktů povětšinou obchodovány na trhu, takže není problém s určením jejich přesné hodnoty.

Regulační služby poskytují společnosti ochranu před negativními vlivy životního prostředí (přestože tyto vlivy mohou být způsobeny změnami v přírodě původně vyvolanými člověkem). Zeleň ve městě pomáhá regulovat kvalitu ovzduší (zachytává např. prachové částice), reguluje množství i kvalitu vod (zachytává vodu v krajině, čímž pomáhá chránit před povodněmi i suchem), snižuje erozi půdy nebo díky výparu vody ochlazuje své okolí atd. Z důvodu relativně složitého vyjádření ekonomické hodnoty těchto služeb se často při územně plánovacích procesech zapomíná, že městská příroda přináší společnosti i tyto důležité užitky.

Společností patrně nejvýrazněji vnímanými službami městských ekosystémů jsou tzv. kulturní služby. Parky, příměstské lesy, nábřeží i komunitní zahrady poskytují obyvatelům a návštěvníkům měst mnohé rekreační přínosy (prostor pro relaxaci, sportovní aktivity, krátkodobou i dlouhodobou rekreaci), estetické hodnoty (např. ve formě inspirace pro umělecká díla) či duchovní a náboženské hodnoty (prostor pro rozjímání a meditaci, posvátná místa pro různá náboženství atd.). Vyjádřit hodnotu těchto služeb v peněžních jednotkách bývá nejobtížnější, to však neznamená, že pro společnost žádnou hodnotu nemají. Prostředky vynakládané na rekreaci v přírodě (ať už se jedná o dovolenou či jednodenní výlet) indikují, že lidé si přírody cení a jsou ochotni platit často nemalé částky, aby mohli přírodní krásy obdivovat či se zde regenerovat (např. známá chorvatská Plitvická jezera navštíví ročně cca 1,5 mil. turistů, a to i přes vysoké vstupné).

Městská zeleň, vodní prvky, a jejich mnohostranné funkce a užitky

Veškerá zeleň i vodní prvky ve městě přináší společnosti celou řadu užitků ve formě ekosystémových služeb. Od produkce potravin, přes zadržování vody v krajině nebo jímání skleníkových plynů až po poskytování prostor pro rekreaci a relaxaci.

Ekosystémové služby poskytované stromy ve městech
Zdroj: IEEP UJEP na základě Diamond Head Consulting, grafika: AVIgrafik, s.r.o.

Níže představujeme vybrané významné prvky městské zelené a modré infrastruktury a jejich nejdůležitější přínosy. Nebo se podívejte se na animované video (po načtení QR kódu nebo na http://bidelin.ioer.eu/video), kde se Vám tyto prvky v podobě postav představí sami.

Mezi nejvýznamnější prvky městské zeleně patří parky, které slouží obyvatelům a návštěvníkům jako prostor pro rekreaci, setkávání a sportovní aktivy. Podle našich výzkumů se většina lidí v parku cítí uvolněně, odpočatě a v lepší fyzické kondici. Mezinárodní studie prokázaly, že pravidelný pobyt v městské zeleni snižuje nemocnost obyvatel, zejména pak zlepšuje psychické zdraví a sebehodnocení zdravotního stavu obyvateli měst. Avšak parky v centrech měst jsou velmi důležité i z hlediska ochlazování městského prostředí. Díky stínu a odpařování vody stromy je teplota vzduchu v parku výrazně nižší než v okolních ulicích (např. lípa malolistá ochladí díky odparu své okolí až o 3,5 °C).

Dalším důležitým prvkem městské zeleně jsou stromy, aleje a příměstské lesy. Stromy napomáhají chladit přehřátá centra měst a v parných dnech poskytují stín. Kromě toho jsou velmi důležité pro zlepšení kvality ovzduší. Jeden vzrostlý strom dokáže zachytit až 1,1 kg prachových částic z ovzduší ročně. Stromy také mohou velmi účinně snižovat hlučnost. V příměstských lesích máme možnost sběru hub a lesních plodin. Kromě toho mají schopnost absorbovat a vázat skleníkové plyny a regulovat vodní režim v krajině (vzrostlý strom pohltí až 300-500 litrů vody během jednoho deště). Příměstské lesy a lesoparky hrají rovněž významnou roli při zachování druhové rozmanitosti. Poloha nemovitostí v blízkosti příměstských lesů a jiné zeleně má také pozitivní dopad na ceny nemovitostí. Další poskytované užitku jsou znázorněny na obrázku „Ekosystémové služby poskytované stromy ve městech“.

Městské zahrady (ať už se jedná o zahrádkářské kolonie, komunitní zahrady, předzahrádky na sídlištích nebo soukromé zahrady) významně přispívají ke zvyšování estetické funkce území a nabízejí prostor pro rekreaci, relaxaci a také k aktivnímu zahrádkaření. Je v nich možné pěstovat a sklízet ovoce a zeleninu, obvykle v „BIO kvalitě“. Díky možnosti samozásobitelství z vlastní produkce je možné snížit počet dodávek ovoce a zeleniny do měst, čímž se snižují emise škodlivých látek z automobilové dopravy.

Řeky a vodní nádrže mají v městské přírodě nezastupitelnou úlohu. Jejich okolí je velmi atraktivní místo pro trávení volného času. Díky odpařování je v létě u vody mnohem příjemněji než v centru města. Na vodní ekosystémy je vázána také celá řada živočichů a rostlin. Často se také jedná o pro město důležitý zdroj pitné nebo užitkové vody.

Významnou zelenou plochu může pro město představovat i parkoviště. Parkovací plochy s propustným povrchem (např. zatravňovací dlaždice atp.) mohou přispívat ke snižování povodňových škod a regulovat dešťový odtok. Míra zasakování se u propustných parkovišť pohybuje od 57 % do 80 % celoročního množství srážek v závislosti na typu půdy/podloží a druhu propustného povrchu. Protikladem je vyasfaltované parkoviště, které se v letních měsících často rozpaluje na vysoké teploty (na přímém slunci až 50 stupňů). Jeho povrch navíc sálá ještě i dlouho po západu slunce, a tím zásadně přispívá k vytváření tepelných ostrovů města.

Mapování poskytovaných ekosystémových služeb na území města Děčína

Na území města proběhlo v letech 2017 - 2019 mapování typů biotopů a také poskytovaných ekosystémových služeb. Výsledky pro vybrané ekosystémové služby jsou na obrázku „Poskytování vybraných ekosystémových služeb v závislosti na typu krajiny v Děčíně“, kde je možné vidět rozdíly v intenzitě poskytování těchto služeb.
Obrázek uprostřed zobrazuje evapotranspirace na území města. Jedná o fyzikální proces, při kterém se kapalné skupenství vody přeměňuje na vodní páru. Protože je část energie ze slunečního záření spotřebována právě na tuto přeměnu, dochází při evapotranspiraci k ochlazování blízkého okolí. V případě produkce kyslíku (obrázek vpravo) se jedná o vedlejší proces fotosyntézy.

Poskytování vybraných ekosystémových služeb v závislosti na typu území v Děčíně
Zdroj: IEEP UJEP a CzechGlobe

Při porovnání jednotlivých map je zřejmé, jaké typy území poskytují nejvíce těchto ekosystémových služeb. Jedná se především o souvislou zeleň, jako jsou lesy, případně městské parky. Naopak hustě zastavěné plochy poskytují jen velmi málo těchto ekosystémových služeb.

Význam konceptu ekosystémových služeb pro plánování a rozvoj města

Ekosystémové služby ve městě bývají často považovány za samozřejmost a společnost je skutečně většinou vnímá až ve chvíli, kdy jejich poskytování vázne nebo zcela chybí. Přínosům městské přírody je v rámci územního plánování měst jen velmi zřídka přikládána skutečná hodnota.

Při rozhodování o stavebním růstu města a vymezování dalších stavebních parcel, je potřeba brát v úvahu, které oblasti poskytují dostatek ekosystémových služeb a v kterých je při nové výstavbě potřeba ponechat dostatečný prostor městské přírodě, případně jí tento prostor k dalšímu růstu vytvořit. Důležitým aspektem plánování stavební činnosti je také propojení jednotlivých ploch městské zeleně. Potenciál dalšího možného rozvoje přináší např. novodobé zelené střechy a fasády domů. Ty přináší celou řadu užitků jak pro samotného vlastníka nemovitosti (např. snížení nákladů na izolaci střechy), tak pro společnost (např. estetická funkce, ochlazování prostředí).

Hodnotu užitků, které nám městská příroda přináší, není jednoduché vyjádřit. S pomocí konceptu ekosystémových služeb je však možné zmapovat tyto užitky jak v biofyzikálních jednotkách (např. množství zachycených škodlivých látek z ovzduší, množství zachycené vody atd.), tak často i v jednotkách finančních. Tyto informace mohou následně pomoci zahrnout hodnotu přírody do rozhodovacích procesů, a tak ji více zviditelnit.