O jejím vzniku a původu názvu se nedochovaly žádné zprávy (jméno se objevuje pouze na starých plánech města). Jisté ale je, že založena byla již koncem 19., nejpozději na začátku 20. století, kdy byla zpřístupněna dlážděnou cestou s pískovým povrchem od evangelického kostela. Tato cesta zřejmě sloužila jako promenáda nejen na louku samotnou, ale i k vyhlídkám na údolí Jílovského potoka, a dále na hřeben Pastýřské stěny. Bývala lemována lavičkami, a poskytovala zpětné pohledy na Podmokly, což dokladují pohlednice ze začátku století i pozdější doby.

Louka má podkovovitý tvar; zajímavé je, že stejný kompoziční motiv byl uplatněn i ve střední části Michelova parku u školy na Máchově náměstí, vzdáleného jenom několik set metrů. Po obvodu horního oblouku louky byly vysázeny javory kleny. Závěr parku tvoří okolí pomníku neznámého poslání se třemi sloupovitými duby letními. Pomník byl v minulosti značně poničen, takže má dnes podobu skupiny několika kamenů. Severozápadní část louky uzavírá skupina malebných borovic lesních. Z přístupové cesty, lemované na západní straně statnými duby letními vybíhá několik cest k okraji skal se zmíněnými vyhlídkami. Nejníže položená odbočka je ukončena plošinou, která bývala zřejmě základem stavby neznámého účelu – altánu či kiosku s občerstvením. Dnes je severozápadní část louky využívána jako dětské hřiště, podél horní strany louky je rozmístěno několik laviček. Jižní části dominuje druhotně vysazený dub červený, částečně je zarostlá nálety (bříza).

Zajímavé je i okolí louky: západně od ní býval lom*, jehož kolmé stěny dávají lokalitě romantický ráz. Terasy na hraně bývalého lomu porůstá vřes koncem léta růžově kvetoucí; dominantami okrajů skal jsou zakrsle rostoucí exempláře dubu letního, hlohu obecného, přístupové cesty lemují některé okrasné keře, dokládající parkový charakter místa: šeříky, tavolníky a jabloně. Od louky se rozebíhá několik cest, které se dále dělí a proplétají celý vrchol Pastýřské stěny. Cesty mívaly původně německá jména, která byla vyrytá do přilehlých skal a kamenů. Například Westliche-weg směřovala na Bělskou vyhlídku.

* - lom provozoval na přelomu 19. a 20 století stavební mistr Josef Kargel. Byl uzavřen v roce 1909, nekvalitní vrstvy masivu byla využívány k těžbě písku v 60. letech 20. století. /bnlk    

bnlk  Belisová Natalie: Lomy v kaňonu Labe    in: Kámen, revue kámen.cz

Dendrologické složení:

1. Pinus sylvestris                                 Borovice lesní

2. Acer pseudoplatanus                        Javor klen

3. Quercus robur                                   Dub letní

4. Quercus robur ´Fastigiata´                Dub letní sloupovitý

5. Quercus rubra                                   Dub červený  

6. Tilia cordata                                       Lípa srdčitá

7. Ulmus laevis                                      Jilm vaz

Crataegus laevigata                              Hloh obecný

Malus sp.                                               Jabloň

Spiraea sp.                                            Tavolník

Syringa vulgaris                                     Šeřík obecný