Borovice lesní (Pinus sylvestris)
| Výskyt v Děčíně | V zahradách a parcích můžeme vidět velké množství forem a kultivarů borovice lesní. Asi nejznámější bude Pinus sylvestris ´Watereri´, pomalu rostoucí odrůda s krásně modrým jehličím. V lesích i parcích se můžeme setkat s přirozeně převislou formou Pinus sylvestris f.pendula. Na Pastýřské stěně ji najdeme například poblíž turistického přístřešku na cestě od restaurace k Bělské vyhlídce. Ve městě ji uvidíte např. naproti lékárně v Duchcovské ulici nebo před vchodem do ZŠ v Želenicích. Borovice často vytváří tzv. „čarověníky“, shluky hustě rostoucích a krátkých větviček podobných hnízdům. Vznikají buď pupenovou mutací nebo činností jiných organismů (pak se jedná o onemocnění). Jeden z nich, rostoucí na vysoké borovici, uvidíme pod zmíněnou cestou, na svahu směrem k oplocení ZOO před odbočkou vedoucí na Palouk. |
| Použití | V sadovnictví i krajinářských úpravách je velmi cenná. Malebnou korunou a barevnou kůrou doplňuje listnáče, a působí kontrastně vůči ostatním, poněkud strnule rostoucím jehličnanům. Je všestranně použitelná, v parcích se vysazuje soliterně nebo do skupin s břízami, a dalšími dřevinami. |
| Stanoviště |
Velice přizpůsobivá roste na skalách suchých písčitých i podmáčených půdách. Je světlomilná. Po smrku je druhou nejvýznamnější lesnickou dřevinou. U nás je rozšířena hlavně v nížinách, vystupuje však v Krušných horách do 600m, v Krkonoších do 800m, a v Tatrách dokonce do 1300 m n.m. Vůči mrazu je odolná, špatně snáší exhaláty a zasolené půdy v okolí komunikací. |
| Rozšíření | Od Pyrenejí se vyskytuje téměř po celé Evropě, od horských pásem subtropů po Skandinávii, od Malé Asie přes Kavkaz, Írán a evropskou část Ruska, Sibiř až po Mongolsko a Mandžusko. Velký areál rozšíření byl předpokladem pro vznik mnoha geografických ras. Například na stolových vrcholech nedalekých kopců Ralské pahorkatiny najdeme reliktní formy borovice. Ostatně i v rezervaci Babylon severně od Jetřichovic roste ekotyp borovice s dlouhými rovnými kmeny, které se vyvážely na výrobu lodních stěžňů. |
| Dřevo | Má velice kvalitní, použitelné ve stavebnictví i nábytkářství. |
| Plody | Šišky vejčitě kuželovité, 3-8cm dlouhé a 2-3,5cm široké, matně šedohnědé, uvnitř tmavě hnědočervené, štítky téměř kosočtverečné a ploché, na slunečné straně nápadným příčným kýlem, někdy jehlancovitě protažené až hákovitě zahnuté, s malými pupky na konci. Jsou krátce stopkaté, dřevnaté. |
| Květy | Kvete koncem jara nebo v časném létě. Samčí květy jsou žluté nebo načervenalé a tvoří početné skupiny válcovitých šištiček u báze mladých výhonků. Samičí šištice vyrůstají poblíž konce výhonků po jedné nebo i po několika a jsou přisedlé nebo stopkaté. Naspodu jsou obaleny blanitými šupinami, na plodních šupinách jsou vždy dvě vajíčka. Po opylení se šištice uzavřou a rychle zvětšují objem. |
| Listy | Jehlice ve svazečcích po dvou, tuhé, většinou prohnuté a spirálovitě stočené, 3-7cm dlouhé a 1,5-2mm široké, zašpičatělé, okraj jemně pilovitý, modro- nebo šedozelené, se zřetelnými pruhy průduchů. Na stromě vytrvávají 2-4 roky. Pochva jehlic je 6-10mm dlouhá vytrvávající. |
| Větvičky | Mladé letorosty žlutavé až zelené, lysé. |
| Borka | Kůra na mladších stromech oranžově rezavá, šupinatě se odlupující, na starých stromech ve spodní části šedohnědá a podélně rozbrázděná. |
| Koruna | 25-40 m vysoký strom s korunou zpočátku kuželovitou, později nepravidelně rozložitou až plochou nebo deštníkovitou. Dožívá se 300-350ti let, kmen u starých jedinců může mít až 2m v průměru. |
| Poznámka |
Největšími zástupci druhu v Severních Čechách kraji byly „Libotenická“ borovice u Terezína a „Tobiášova“ borovice v Lužických horách. Prvně jmenovanou popisuje Marie Hrušková ve své knize Památné stromy jako nejmalebnější borovici v ČR (s kresbou J.Turka). Obě uschly před desítkami let, ale ještě dlouho poté stály jako suchá torza s pozoruhodně stočenými kmeny. Dnes jsou největšími stromy druhu v ČR Biskupická borovice (SY) o obvodu kmene 390 cm, Libáňská borovice (JC) obv. 320cm a Svídnická borovice (RK), obv. 280cm. Server monumentaltrees.com uvádí zdaleka největší borovici u nás v Lomu u Tachova (obv. 482cm, v. 15m). Tento jedinec je uváděn mezi největšími exempláři svého druhu na světě. Jako vůbec největší je na serveru monumentaltrees.com evidována borovice v Muirwardském lese ve Skotsku, která má 645cm v obvodu a 30m výšku. Náleží k tzv. skotské varietě borovice lesní. Velké exempláře s průměrem kmene blížícím se 2m jsou rovněž evidovány v Německu, Polsku, Španělsku i jinde. |
