Dub letní (Quercus robur)
| Výskyt v Děčíně | Největší a nejkrásnější původní exemplář již bohužel neuvidíme; rostl kdysi nad Tereziánským rybníkem v Bělé, a již někdy v šedesátých letech minulého století jej vypálily děti. Primát dnes zaujímá mohutný dub letní v Hluboké ulici na Novém městě (u zahrádkářské kolonie) – kmen v obvodu měří 596cm, výška je 21m. O naši přízeň soupeří několik dalších jedinců: dub na Mariánské louce (obv. 494cm), v lesoparku nad průmyslovkou na Letné (má obvod kmene 470cm), v Dolním Chlumu (obv. 429cm), v Arboretu Kvádrberk (Schillerův dub, obv. 347cm), na nádvoří SZaŠ v Libverdě, trojice dubů v areálu firmy Kovo Děčín spol. s.r.o. na Ústecké ulici. Pozoruhodný exemplář rostl v areálu pivovaru, byl poražen v souvislosti se stavbou gigantického kruhového objezdu u pivovaru… Strom, u kterého stojíte, není největším svého druhu na Pastýřské stěně, ale je rozhodně zajímavý svým umístěním. Má obvod kmene 240cm a výšku 25m. |
| Použití |
V sadovnictví je velice cenný a rozšířený, zvláště v krajinářských a velkých městských parcích tvoří základ stromových porostů. Má všestranné použití, může být vysazován ve skupinách i soliterně, v alejích, ale i ke zpevňování rybničních hrází. Má mnoho kultivarů: z tvarových odchylek jsou nejznámější sloupovité formy Quercus robur ´Fastigiata´, v Děčíně na Husově náměstí (obv.450 a 410cm) a na Mariánské louce (obv. 510cm), a Q.r. ´Cupressina´ Mariánská louka (obv. 320cm) a u kostela sv. Václava. |
| Stanoviště |
U nás roste ve vlhkých lužních lesích nebo i jako stepní ekotyp na mělkých, suchých půdách. Potřebuje dostatek světla, hluboké, hlinité až hlinito-jílovité půdy, vyhovují mu vlhké půdy, snese i dočasné zaplavení. Z nížin zasahuje i do pahorkatin a předhůří, v příznivých podmínkách roste do výšky 650m n.m. Je odolný proti mrazům, dobře snáší i exhaláty. |
| Rozšíření | Celá Evropa, Kavkaz, zasahuje až do východní Asie a Severní Afriky. |
| Dřevo | Je vhodné na vodní i pozemní stavby, používá se na stavbu lodí, ve stolařství, na parkety, sudy atd. Kůra slouží k výrově třísla pro kožařství. |
| Plody | 2-3,5cm dlouhé, vejčitě podlouhlé, sedící z 1/3 až ½ v číšce, po 1-5ti na stopce 5-12 cm dlouhé. |
| Květy | Kvete v květnu při rašení listů, samčí květy v dlouhých nažloutlých jehnědách na loňských větvičkách, samičí jednotlivě nebo po několika na letorostech. |
| Listy | Velmi variabilní, 10-15cm dlouhé, základní tvar je obvejčitý, nepravidelně laločnaté, z každé strany se 3-6 širokými, oblými laloky, na bázi většinou srdčité. Svrchu tmavě zelené a lesklé, vespod světle modrozelené, lysé, řapík 4-8cm dlouhý. |
| Větvičky | Mladé letorosty lysé. |
| Borka | Kůra je silná, zpočátku tmavě šedá, matně lesklá, později tmavě šedohnědá, hluboce rozbrázděná. |
| Koruna | 30-50 m vysoký strom, se širokou nepravidelnou korunou a silnými větvemi. Soliterní stromy mívají nízko nasazenou korunu bez průběžného kmene. Kmen může u výjimečných jedinců dosahovat průměru i 4m, největší strom je udáván z Francie (5,5m). |
| Poznámka |
Největší stromy u nás dosahují obvodu kmene až 1000cm (např. Náměšť nad Oslavou), tedy přes 3m v průměru. Duby jsou často spojovány s pověstí vázanou k nějaké osobě: Dub sv. Václava ve Stochově a na Svaté hoře v Příbrami, Oldřichův dub na Peruci, Duby Karla IV. (Koloděje u Prahy, Vonoklasy), Žižkovy duby (např. Lichnice, Myšlín, Osek, Říčany, Újezd nad Mží, Želiv – celkem jich bylo na 40), Goethův dub najdeme v ZP Krásný dvůr u Podbořan (strom je sice již suchý, ale nedaleko od něj rostou 4 mohutné duby), dalšímu německému básníkovi – Körnerovi – jsou věnovány duby v Dalovicích u K.Varů a v plzeňské ZOO; „Kouřimecký“ dub připomíná strejdu Proška ze Zlatých úhořů Oty Pavla. Svůj dub má i náš rodák Tyrš (Předslav u Klatov) nebo Ema Destinová (u Nové řeky, poblíž Stříbřece, kam chodila na ryby)... Největší duby letní najdeme severně a západně od našich hranic: ve Švédsku roste strom o obvodu 1510cm, tedy téměř 5m v průměru. Velké duby lze vidět v Dánsku (1396cm), v Anglii, Francii i Německu. Poblíž královského sídla ve Windsoru je zachován úžasný porost desítek exemplářů velikánů o průměru kmene 2-4m. Pod korunami stromů se pasou ovce, což umocňuje dojem starověkosti celého areálu. |
