Výskyt v Děčíně |
Velké duby zimní najdeme v horní části lesoparku Bažantnice, kde síla kmene dosahuje až 1m, největší z nich pak 1,20m. Strom u kterého stojíte, je patrně největším zástupcem dubu zimního na Pastýřské stěně. Má obvod 330cm a výšku 25m. |
Použití |
V sadovnictví je velice cenný a rozšířený, zvláště v krajinářských a velkých městských parcích tvoří základ stromových porostů. Vysazuje se do skupin, jako solitera i do alejí, také ke zpevnění hrází rybníků. Ochotně se kříží s dubem letním, takže zvláště v nižších polohách tvoří lesní dubové porosty právě tito kříženci. |
Stanoviště |
Roste na skalnatých, sušších půdách, tvoří smíšené doubravy od nížin až do podhorského pásma ve výškách 600-750 m n.m. Dobře snáší městské prostředí. Je odolný vůči mrazu i exhalátům. |
Rozšíření | Evropa kromě východu až severovýchodu, Malá Asie. |
Dřevo |
Je vhodné na vodní i pozemní stavby, používá se na stavbu lodí, ve stolařství, na parkety, sudy atd. Kůra slouží k výrově třísla pro kožařství. |
Plody | 2-3cm dlouhé, vejčitě podlouhlé žaludy, sedící z 1/4 v hustě šupinaté číšce, téměř přisedlé. |
Květy | Kvete v květnu při rašení listů, nenápadně. |
Listy | Podlouhle oválné, 8-15cm dlouhé, krátce laločnaté, z každé strany se 5-7 úzkými, ke špičce se sbíhajícími laloky, báze klínovitá až zaoblená. Svrchu tmavě zelené, lysé a lesklé, vespod šedozelené, na žilkách svazčitě chlupaté, v paždí žilek s malými svazečky rezavě červenými chomáčky chlupů. Řapík 1-2cm dlouhý, žlutý, stejně jako hlavní žilka. Podzimní zbarvení je žlutohnědé. Část suchých listů zůstává na větvích přes zimu, odtud jeho jméno. |
Větvičky | Mladé letorosty lysé. |
Borka | Kůra je silná, zpočátku leskle tmavě zelená, později tmavě černošedá, dlouze rozpraskaná, žebrovaná. |
Koruna | 30-40 m vysoký strom s vejčitou až širokou korunou a dlouhým kmenem. Může dorůstat až 4m v průměru (Anglie, Německo). |
Poznámka | Naším největším dubem zimním byl tzv. „Albrechtický dědoušek“, který rostl v katastru obce Albrechtice v sousedství zámeckého parku pod zámkem Jezeří na Mostecku. Byl to tzv. „hraniční strom“, kterých do té doby přežilo pouze pět. Koncem 19. stol. (uváděný v publikaci J.E.Chadta-Ševětínského: „Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“) měl v obvodu 1230 cm, a stáří 1000 let. V té době to byl největší dub nejen u nás, ale i ve Střední Evropě. Na přelomu 19. a 20. století se z něj odlomila mohutná větev i s kusem stromu, takže se objevila velká dutina. Ta byla zastřešena. Přes všechnu nepřízeň osudu se ještě na začátku 90. let těšil poměrně dobrému zdraví. V roce 1993 jej opakovaně podpálil „neznámý“ vandal. Pozoruhodné bylo okamžité prohlášení těžařské společnosti o „zapálení dubu bleskem“ (dlouho před ani po zapálení dubu nebyla pozorována žádná bouřka). K vyhořelému dubu nosili lidé ze širokého okolí květiny, což bylo trnem v oku zmíněné společnosti. Jejím přičiněním byl torzo stromu vyvráceno buldozerem a následně zcela odstraněno, aby po něm nezbylo vůbec nic... |