Habr obecný (Carpinus betulus)
| Výskyt v Děčíně |
Roste v mnoha parcích. Typickou ukázkou použití živých plotů je park ve Wolkerově ulici, kde ještě v 60. letech 20. století rostl habrový plot téměř po celém obvodu parku, a vstupy byly tvořeny branami z habru. Krásné exempláře najdeme v Arboretu na Kvádrberku, ve zmíněné Wolkerově ulici, ale největší habry uvidíme v lesoparku nad průmyslovkou na Letné (obvod kmene až 260cm). Ostatně, zajímavou lokalitou je nedaleký háj na konci Slovanské ulice, kde rostou téměř výhradně habry. Jsou vysazeny v řadách, a původně zřejmě tvořily živé ploty. Poté, co bylo upuštěno od jejich stříhání, habry přerostly, a vytvořily bizarní kmeny. Lokalitu si místní děti již před mnohými léty pojmenovaly jako „Kouzelný lesík“. Zajímavé jedince najdeme i v Lesoparku Bažantnice a pochopitelně i zde, na Pastýřské stěně. |
| Použití | Využívá se do skupin i samostatně. Vzhledem k tomu, že dobře snáší řez byl už v renesanci, ale především v baroku využíván do živých plotů a stěn. Jako solitery bývají nejčastěji používány jeho kultivary, především cv. ´Pendula´. Kmeny habrů bývají často velice bizarních tvarů, zejména staré exempláře bývalých živých plotů, které se přestaly udržovat. |
| Stanoviště |
U nás roste většinou v nižších polohách, na pahorkatinách i i podhůřích. Nejčastěji se vyskytuje v dubohabrových nebo bukohabrových společenstvech, někdy i souvislých porostech – habřinách. Daří se mu na vlhčích hlinitých až středně těžkých půdách; snese ale i sušší stanoviště a lehčí půdy. Je odolný proti mrazům. |
| Rozšíření | Evropa, Kavkaz, zasahuje i do Malé Asie. |
| Plody | Nažky s blanitými 3laločnatými křidélky, postranní laloky jsou kratší, často pilovité; nažky široce vejčité, žebernaté. Tvoří 7-14cm dlouhá plodenství. |
| Květy | Jednopohlavné, samčí jsou jehnědy na loňských výhonech, samičí vzpřímené na letorostech. |
| Listy | Podélně eliptické až vejčité, 5-10cm dlouhé, zašičatělé, na bázi srdčité, nepravidelně dvojitě pilovité, svrchu tmavě zelené, zpočátku hedvábně chlupaté, vespod světlejší, na žilkách chlupaté, řapík 0,6-1,3cm dlouhý. Podzimní zbarvení zlatožluté. Listy mladých stromů přetrvávají až do jara. |
| Větvičky | Mladé letorosty tenké, lehce zprohýbané, zelené, chlupaté, starší olivově zelené až červenohnědé a lysé s četnými lenticelami. Na průřezu zaobleně pěti úhelníkovité. |
| Borka | Kůra zprvu drsná, a šedočerná, později hladká, šedá, podélně měkce rýhovaná. |
| Koruna | Až 25m vysoký strom, koruna zprvu kuželovitá, později široce rozložitá. Staré exempláře mohou být až 1m silné, často však bývají vícekmenné se slabšími kmeny. |
| Poznámka | Nejzajímavější náš habr roste uprostřed Libáňské bažantnice na Jičínsku. Je to polykormon, srostlice několika kmenů, jehož obvod je ve výšce 130cm nad zemí neměřitelný, u země má obvod 567cm, je vysoký 24m. Jeho věk se odhaduje na 400 let (bude asi přehnaný). Pravděpodobně se jedná o strom, který původně býval součástí živého plotu a po jeho zrušení obrostl z pařezu. Vztahuje se k němu zajímavá pověst. Asi nejkrásnějším exemplářem převislé formy habru (Carpinus betulus Pendula´), roste v městském parku v České Lípě. Stojí v sousedství secesního hudebního pavilónu z roku 1882 a má průměr kmene téměř 1m. Jak již bylo řečeno, habr se používá ke tvorbě živých plotů, s oblibou též k výsadbám bludišť (labyrintů), například ve Květné zahradě v Kroměříži. Pozoruhodné bludiště je součástí památníku J.A.Komenského poblíž Brandýsa n.O., které je inspirováno jeho publikací „Labyrint světa a ráj srdce“. |
