Jilm vaz (Ulmus laevis)
| Výskyt v Děčíně | Až do 70. let 20. století, tvořily jilmy jednu z hlavních dřevin zámeckých parků, především Mariánské louky. Tehdy bylo nutno pokácet velké množství napadených stromů, především v okolí bývalého mlýnského náhonu. Z původních stromů zbývá pouze několik „mohykánů“, ale i ty postupně dožívají: v nedávné minulosti padly dva dva jilmy na ostrůvku u bývalé čerpací stanice vody v Obloukové ulici. Přesto najdeme pěkné exempláře: např. v Severním zámeckém parku (U Tyrše) a na Mariánské louce, v Arboretu Kvádrberk. Strom, u kterého stojíte, má obvod kmene 265cm a výšku 15m. |
| Použití | V sadovnictví je všestranně použitelný, v parcích se vysazuje jako solitera nebo do menších skupin. Před nástupem grafiózy býval pro svou dlouhověkost vysazován jako kosterní strom zámeckých i městských parků společně s duby, buky a lipami. |
| Stanoviště | Přirozeně se vyskytuje především v lužních lesích. Na stanoviště není náročný, miluje vlhké půdy, ale snáší i sucho a také zastínění. Je odolný vůči zasolení, ale vyžaduje půdu dobře zásobenou živinami. Od 70. let 20. století jilmy trpí grafiózou, která jejich stavy zcela zdecimovala. |
| Rozšíření | Střední, východní a jihovýchodní Evropa, na jihu od Francie po Malou Asii a Kavkaz. |
| Dřevo | Má velice kvalitní, využívá se ve stavebnictví, kolářství a výrobě ohýbaného nábytku. Patří mezi nejkvalitnější dřeva k výrobě luků. |
| Plody | Nažky sedící uprostřed kulovitého až eliptického křídla se zářezem ve tvaru V. |
| Květy | Kvete v březnu až dubnu, květy nenápadné, růžové v dlouze stopkatých , převislých svazečcích. |
| Listy | Eliptické až obvejčité, nad středem nejširší, 6-12cm dlouhé, na okrajích dvakrát pilovité, náhle zašpičatělé, ostře dvakrát pilovité, báze silně asymetrická, svrchu matně zelené, hladké, vespod hustě sametové, šedě chlupaté, řapík 4-6mm dlouhý. Podzimní zbarvení v závislosti na osvětlení žluté až červené. |
| Větvičky | Mladé letorosty hustě pýřité, olysávají až ve druhém roce. |
| Borka | Kůra zůstává dlouho hladká, hnědá, a matně lesklá, ve stáří je podlouhle rozpraskaná a žebrovaná. |
| Koruna |
Až 35 m vysoký strom s široce rozložitou, nepravidelnou korunou. Kmen mívá u paty výrazné lišty podobné tropickým velikánům. Kmen, který se zpravidla směrem vzhůru silně zužuje, může dorůstat v průměru až 3m. |
| Poznámka | Největším zástupcem rodu jilmů (Jilm drsný) v ČR je strom v Bukovci (okr. Frýdek-Místek) – má obvod kmene 705cm; druhým v pořadí je jilm v Dušejově na Jihlavsku (obv. 530cm); největším jilmem v děčínském okrese je exemplář u Brložce (obv. 432cm). Ve světě jsou největší exempláře druhu uváděny z Německa – Güllitz (obv. kmene 974cm) a z Polska – Komorów (obv. 740 cm). |
