Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Výskyt v Děčíně

Lípu srdčitou najdeme snad ve všech děčínských parcích městských i zámeckých, v mnoha uličních stromořadích i na soukromých zahradách. Největší exemplář rostl na Teplické ulici, na dnešní konečné MHD V Bynově. Původně rostla na louce, která byla výstavbou točny okleštěna o většinu plochy, na lípu zbyl pouhý ostrůvek točny. Byl to nádherný strom bizarního vzhledu, odhadovaný věk 400let, o průměru kmene asi 2m, s nízko nasazenou korunou.  Několik let po stavbě točny lípa uhynula. Škoda krásného stromu, dnes by byla nejstarším stromem Děčína. Patrně byla součástí historické aleje vedoucí od zámečku v Bynově k dalším panským sídlům v Jílovém a Libouchci, budovaných již za pánů z Bünau. V současnosti je největší lípa srdčitá evidována na Chlumu, má obvod 330cm a výšku 21m. Strom, u kterého stojíte, má obvod kmene 294cm a výšku 18m.

Největší lípou blíže neurčeného druhu býval ještě v I.polovině 20. století exemplář na Mariánské louce. Zmiňuje se o ní publikace J.A. Chadta-Ševětínského: „Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, která uvádí sdělení zámeckého zahradnického příručího V.Čadáka z roku 1899. Její tehdejší obvod byl 830cm, a je zakreslena na plánu parku z roku 1940 nedaleko Malého zámeckého rybníka jako největší strom parku.                    

Použití V sadovnictví je všestranně použitelná, v parcích se vysazuje jako solitera nebo do skupin, i do alejí a stromořadí v ulicích. V zámeckých parcích bývá využita ve vysokých střihaných stěnách.
Stanoviště Není náročná, roste i na skalnatých stanovištích, ale nesnáší sucho. Roste na rovině i na svahu. Nejlépe mu vyhovují hluboké, propustné půdy, roste ale i na půdách písčitých a štěrkovitých. Je odolný vůči  mrazu, proti exhalátům méně.  
Rozšíření Téměř celá Evropa.
Dřevo Má měkké, ale kvalitní dřevo, které se využívá v řezbářství.
Plody Úzké, na obou koncích zašpičatělé dřevnaté nažky, s 5ti nevýraznými žebry, skořápka je hustě plstnatá.
Květy Kvete v červenci, pět korunních plátků, po 3-7 v převislých, lysých, 5-9cm širokých vrcholících, podpůrný listen 5-8cm dlouhý. Květy jsou vysoce medonosné, sbírají se i k sušení na čaj.  
Listy Okrouhle srdčité, 3-10cm dlouhé, náhle zašpičatělé, báze šikmo srdčitá, ostře pravidelně pilovité, svrchu zelené, lysé, vespod šedozelené, podél hlavní žilky s rezavohnědými svazečky chlupů, řapík 1.5-3cm dlouhý. Podzimní zbarvení je žluté.
Větvičky Mladé letorosty olivově zelené, na osluněné straně načervenalé, zpočátku jemně chlupaté, brzy olysávající.
Borka Kůra je tenká a hladká, hnědá, ve stáří je podlouhle rozpraskaná a žebrovaná.  
Koruna Až 40 m vysoký strom s široce vejčitou korunou.  V průměru kmene může dorůstat až 3m, výjimečně až 4m.
Poznámka Největší stromem druhu v okolí donedávna byl exemplář na křižovatce u hotelu Lípa ve Vysoké Lípě (obvod 675cm), která však před několika lety uhynula. Největší lípy v ČR rostou v bývalé obci Popov u Jáchymova (obv. 894 a 807cm), tzv. Krupská lípa v Jablonečku u Kuřivod (obv. 853cm), dvě lípy v Knapovci u Lanškrouna (obv. 870 a 480cm), ve Vernířovicích u Sobotína (obv. 843cm), v Lipce na Chrudimsku (840cm), pověstná je „Kapistránská lípa“ v Jemnici (obv. 700cm, věk 600 let). Lípa v Tatrovicích na Sokolovsku má sice největší obvod (1122cm), ale jedná se o polykormon, srostlici několika kmenů. Ještě v roce 1983 měla obvod 1650cm, ale v roce 1998 byla poškozena vichřicí, která jí vyvrátila nejširší z kmenů. Nejbizarnější kmen má asi tzv. Žeberská lípa u zámku Jezeří (obv. 620cm), ke které se také vztahuje zajímavá pověst. Největší lípa srdčitá na světě podle serveru monumental.tree.com roste v Ivory ve Francii, kde dosahuje obv. kmene 13,19m.

Location