|
Výskyt v Děčíně |
Nejstarší
exempláře rostou v Severním zámeckém parku, Arboretu Kvádrberk, vyskytuje se
rovněž v BZ Libverda, na hřbitovech a v mnoha dalších parcích a zahradách. |
|
Použití |
V sadovnictví i krajinářských úpravách je všestranně využitelný jak do skupin,
tak jako solitera. Dobře se hodí pro kontrast na tmavém pozadí ostatních
jehličnanů. Největší efekt poskytuje v době rašení a květu, ale především na
podzim, kdy jehličí barví do zlatova, a vytrvává někdy až do příchodu prvního
spadu sněhu. Proti exhalítům je odolnější než neopadavé druhy jehličnanů. |
|
Stanoviště |
Přirozeně
se vyskytuje v horských polohách společně s bukem nebo smrkem. Je světlomilný,
na půdu náročný není, snese i sušší a kamenité expozice, nesnáší však
zamokření. |
|
Rozšíření |
Vyskytuje
v horách střední Evropy, především v Alpách a Karpatech. I když je znám jako
původní domácí strom, vyskytuje se přirozeně pouze v Nízkém Jeseníku, a to ještě
v rase zvané modřín sudetský s kratšími šiškami. |
|
Dřevo |
Poskytuje
kvalitní, tvrdé dřevo, které je zbarveno do oranžova až červena. |
|
Plody |
Šišky jsou 2-6cm
dlouhé, červenavě hnědé, zralé okrově vybledlé, šupiny jsou na okrajích
stejnoměrně oblé nebo mělce vykrojené, zpravidla rovné, prohnuté jen trochu ve
spodní části. Šišky jsou nejspolehlivějším poznávacím znakem. |
|
Květy |
Samčí jsou vejčité až kulovité, 5-10
mm dlouhé, sírově žluté, pyl uvolňují v březnu až květnu. Samičí jsou vzpřímené, vejčité, 1-1,5cm dlouhé, růžově až tmavě červené. |
|
Listy |
Jehlice vyrůstají
z krátkých větviček zvaných brachyblasty po 30-40ti, jsou 15-30mm dlouhé, tenké,
světle zelené, na svrchní straně ploché, vespod kýlnaté, podzimní zbarvení je
světle až zlatožluté. |
|
Větvičky |
Mladé
letorosty jsou tenké, světle žluté, lysé, volně převisající. |
|
Borka |
Kůra
v mládí hladká a šedá, na starých stromech tlustá, šedo- až červenošedá, tmavě,
podélně rozbrázděná. |
|
Koruna |
Až 40
(50) m vysoký strom s korunou zpočátku kuželovitou, později rozvolněná, nepravidelně
zploštělá, větve vodorovné, spodní mohou být skloněné. Staré stromy mohou
dosáhnout síly kmene až 1,5m. |
|
Poznámka |
V
širším okolí je pozoruhodný exemplář na nádvoří horního zámku v Benešově nad
Ploučnicí. Nejsilnější modřín ČR roste v nedalekých Petrovicích, kde jej
najdeme nedaleko hraničního přechodu do Německa (má obv. 550cm, a je velice
bizarního tvaru). Největší modřín opadavý na světě roste v Prairioru (Vallese)
ve Švýcarsku, kde dorůstá monumentálního obvodu kmene 1120cm. |
